Čištění savek vodní elektrárny Štvanice

V období od 19.9.02 do 25.10.02 probíhaly následující potápěčské práce při čištění savek TG1 až TG3 malé vodní elektrárny Štvanice:

Dle ústního požadavku p. Mináře bylo zahájeno odsávání sedimentu, usazeného v místě hrazení výtokových savek všech tří turbogenerátorů. Cílem této práce bylo, dle zadavatele, bezpečné a těsné zahrazení výtokových savek turbogenerátorů pro umožnění opravy. Tyto práce proběhly v nejkratších možných termínech, a to pro TG1 19.9. až 23.9., pro TG2 24.9. až 26.9. a pro TG3 27.9. až 3.10. závěrem této práce bylo vždy usazení hradicích desek na svá místa. V případě TG1 a TG2 byl odsáván bahnitý sediment bez větších částic (pouze obsahující běžné nečistoty z řeky) v síle vrstvy 1,5 až 1,8 m. Při šířce odsávané drážky cca 2 m bylo z každé ze savek odstraněno cca 20m3 sedimentu. Při odsávání nánosů savky TG 3 bylo však zjištěno naprosto odlišné složení sedimentu – převládá písek, štěrk a kameny do velikosti 25 až 30 cm. Odlišné složení sedimentu je zřejmě dáno blízkostí štěrkové propusti, která byla po celou dobu záplav otevřená. Vrstva usazenin zde dosahuje síly cca 1,5 až 1,2m, z důvodů odlišného složení však bude třeba obdobného objemu práce při odtěžení.

Po dokončení této práce a po umístění spodní hradicí desky byla opět zahájena na základě objednání práce na čištění odtokové savky TG1, tentokrát však s důrazem na co nejrychlejší odstranění sedimentu z celého prostoru savky k hradicím deskám. Tato práce byla dokončena včetně zahrazení dne 10.10. a předána zadavateli. Následně po odčerpání vody a demontáži horní části turbíny byl pořízen videozáznam z tohoto prostoru, dokumentující rozsah a kvalitu provedených prací. Bylo zde odtěženo v podmínkách nulové viditelnosti a práce v uzavřeném prostoru cca 80 m3 sedimentu.

Ihned po dokončení a předání tohoto díla bylo zahájeno čištění prostoru odtokové savky TG2. Zde byl postup prakticky totožný jako při čištění odtokové savky TG1. Dílo bylo předáno zadavateli dne 15.10.

Dalším zadáním byla kontrola zahrazení vtokové savky TG1 a dále vyčištění celé vtokové savky TG2. Zde byla zjištěna vrstva sedimentu cca 5cm a těsnost hradicích tabulí.

Proto byla zahájena práce při čištění vtokové savky TG2 s tím, že zde byla zjištěna vrstva nánosu o síle 1,5m, která se směrem k rychlouzávěru mírně zvyšovala. Nános, zjištěný v těchto místech má však diferencovanou strukturu – první vrstva o síle cca 0,5 m je tvořena jemným bahnem, následuje vrstva drobných větviček o síle zhruba 0,1m, dále pokračuje vrstva písku o síle cca 0,1m a spodní část nánosu tvoří vrstva těžkého, jílovitého bahna pevné konzistence. Tyto vrstvy byly z prostoru mezi rychlouzávěrem a hradicími tabulemi odstraněny a hradicí tabule byly umístěny na své místo. Rozsah i podmínky byly obdobné, jako při práci v odtokových savkách. Vytěžený materiál byl odveden do řeky, a to do spodní vody. Lze však předpokládat, že naplaveniny v popsané struktuře, které zůstaly v prostoru mezi česlemi a hradicími tabulemi vtokové savky TG2 v budoucnu sníží průtok vody do TG2. Proto bude nutno po jisté době provozu provést průzkum tohoto stavu (zda byly naplaveniny odneseny proudem vody či nikoli).

Posledním úkolem byl průzkum vtokové savky TG3. Zde byl zjištěn následující stav: V prostoru pod hradicími tabulemi je vrstva nánosů o síle 0,5 až 0,3 m, je však tvořena pískem, štěrkem a kamením. Směrem k rychlouzávěru se vrstva naplavenin zvyšuje, její složení je podobné, byly zde však zjištěny větve (zřejmě celý strom nebo křoví) a pařez. U vlastního rychlouzávěru je vrstva usazenin vysoká až 1,5 m a je tvořena jemným bahnem.

Z důvodů složení těchto sedimentů (velké objekty) doporučujeme kontrolu česel, které mohou být vlivem záplav poškozeny.

Díky podmínkám (nulová viditelnost, zvířené bahno, stojatá voda), při kterých byly tyto práce prováděny nebylo možno provést videozáznam.